57 druhů mimozemšťanů (Clifford Stone)

Eskymáci: osa Země se změnila

titulky vyvoláte stisknutím "CC"

2012 Fakta CZ

Zajímavý krátký dokument k zamyšlení....

UFO jsou zde - CZ

Pokud nepůjdou titulky,tak klikněre dole na "CC"

Den před odhalením

VÁLKA V DULCE

 Výpovědi informátorů podporující existenci základny v Dulce naznačují, že takové tajné středisko vskutku spravuje řadu projektů, které se zaměřují na technologickou výměnu, ovládání mysli, genetické experimenty a na porušování lidských práv unesených civilistů. Je pravděpodobné, že jeden nebo více z těchto projektů se stal oblastí sporu mezi mimozemskými rasami a utajovanými vládními organizacemi. Tento spor vedl k vojenské, nepřátelské akci, která se stala známá jako „Válka v Dulce.“ Přesný důvod této konfrontace zůstává nejasný, ale to, co vyplývá z různých výpovědí je, že se tato událost stala a která si vyžádala podstatný počet úmrtí, včetně amerických vojenských zaměstnanců, členů bezpečnostní služby v Dulce a mimozemských ras.

Podle Castella, vojenský konflikt v Dulce začal následkem rostoucího hnutí odporu mezi jak bezpečnostní službou, tak mimozemšťany, kteří měli soucit a kteří si přáli pomoci uvězněným lidem v mimozemských sekcích základny. Nakonec bylo posláno 100 příslušníků elitní vojenské složky Delta Force, aby hnutí odporu potlačili, které se začalo stávat hrozbou pro vybudované bezpečnostní postupy na společné základně.

Tato jednotka však utrpěla velkou ztrátou, ale zasadila těžké ztráty i jak mimozemským obyvatelům, tak bezpečnostním zaměstnancům základny. Vojenskou konfrontaci v Dulce také hlásili další informátoři včetně Phila Schneidera, který pracoval jako inženýr geolog na stavbě na základně v Dulce, další podzemní základně v USA a na ostatních podzemních základnách po světě. Schneider poskytl následující podrobnosti své minulosti a existence vojenského střetu v roce 1995:

 „Abych vám poskytl celkový pohled toho, co v podstatě jsem, musím říci, že jsem začal a prošel školou s titulem inženýr. Polovina školy byla v této oblasti a já si vybudoval reputaci jako inženýr geologie, jakožto i stavební inženýr s jak vojenským, tak kosmickým využitím. Pomáhal jsem stavět dvě hlavní základny ve Spojených Státech, které mají význam pokud jde o to, co se nazývá Řád Nového Světa (New World Order) (Spojené Národy řídily svět tajně ovládaný „velkými Šedými“ mimozemšťany). První základna je ta v Dulce v Novém Mexiku. Zapojil jsem se v roce 1979 do konfliktu s mimozemskými humanoidy a já byl jedním z těch, kdo přežili. Jsem pravděpodobně jediný co přežil, kdo mluví a koho kdy uslyšíte. Dva další, co přežili jsou pod bedlivou ostrahou. Jsem jediný, co zbyl a který zná podrobné spisy celých operací. 66 agentů tajné služby FBI, Černých Baretů a podobně, zemřelo při tomto střetu. Já jsem tam byl.“  

 Schneider popisoval případ vojenské konfrontace z roku 1979 jako trochu více než jen „nehodu“, která vyvstala z vrtání plánovaného rozšířování základny:

 „Zapojil jsem se do stavby dodatečného rozšíření hluboké podzemní vojenské základny v Dulce, která je pravděpodobně nejhlubší základnou. Sahá do hloubky sedmi podlaží a je přes 2.5 míle hluboká. V té konkrétní době, jsme vrtali čtyři rozdílné díry v poušti a hodlali jsme je spojit a najednou vyhodit do vzduchu velké úseky. Mojí prací bylo, sejít dolů do děr a zkontrolovat vzorky půdy a navrhnout nálože, které by si poradily s konkrétní skálou. Jak jsem směřoval dolů, ocitli jsme se uprostřed velké jeskyně, která byla plná mimozemšťanů z nějakého vesmíru, jinak známých jako velcí Šedí. Dva z nich jsem zastřelil. Tehdy tam dole bylo 30 lidí. Asi dalších 40 přišlo dolů potom, co to začalo a všichni z nich byli zabili. Byli jsme překvapeni, že v celé podzemní základně existují mimozemšťané. Později, jsme zjistili, že žili na/v naší planetě již dlouho....To by mohlo vysvětlit mnohé z toho, co stojí za teorií prastarých astronautů.“ 

Důležitý rozdíl mezi Schneiderovou a Castellovou verzí je, že Schneider nemluvil o podzemní základně jako o společném středisku. Popisoval ji jako sedmi podlažní americké vojenské zařízení, které bylo vybudováno „náhodně“ na vrcholu prastaré mimozemské základny. Domníval se, že jeho prací mělo být jednoduše rozšířit existující základnu, než útočit na mimozemské rasy z neznámého důvodu. Nepravděpodobnost toho, že zařízení v Dulce bylo postaveno „náhodou“ na staré mimozemské základně ukazuje, že Schneider byl pouze částečně informován o skutečné povaze jeho mise a toho, co se odehrávalo na nižších podlažích. Pravděpodobnější scénář byl takový, že Schneider musel asistovat americkým vojenským jednotkám zpřístupnit nejskrytější vrstvy zařízení v Dulce, podlaží 7, které bylo uzavřeno a kde, ležela ta pravá příčina sporu.

 Někdy v roce 1993 ukončil Schneider práci pro různé korporační klienty, kteří sloužili vojenským kontraktům poté, co se přesvědčil o intrikách velkých Šedých mimozemšťanů, kteří vyvíjejí Řád Nového Světa ovládaný Spojenými Národy, které oni tajně kontrolují. Postupně začal se sériemi veřejných přednášek, ve kterých odhaloval aktivity na podzemních základnách, které pomáhal zbudovat a mluvit o roli mimozemských ras při infiltrování do národních vlád a kteří jsou skutečnými staviteli Řádu Nového Světa. Schneider uvedl klíčovou myšlenku na přednášce konference MUFON v květnu 1995 a o sedm měsíců později, v lednu 1996, byl nalezen mrtev ve svém pokoji. Okolnosti obklopující Schneiderovu smrt a jeho pitevní zprávu vedly mnohé k prohlášení, že Schneider byl zavražděn za to, že vyšel na veřejnost s tím, co věděl o mimozemšťanech a tajné podzemní základně. Schneiderova výpověď, jeho zřetelné znalosti geologického inženýrství a záhadná smrt, vše podporuje jeho ústřední tezi, že podzemní základna v Dulce existuje a že se odehrál i vojenský konflikt mezi mimozemšťany a elitními americkými vojenskými jednotkami na nižší úrovni tohoto podzemního zařízení.

 Další „tajný zdroj“, který poskytuje důvěryhodnou možnost, že se odehrál konflikt mezi americkými jednotkami a mimozemšťany na tajné vojenské základně byl Dr. Michael Wolf. Wolfova kniha „Catcher´s Heaven“ popisovala bitvu mezi mimozemšťany a elitou amerických vojenských jednotek, která se odehrála v roce 1975 v Groom Lake v Nevadském středisku a která by se mohla vázat na to, co se odehrálo později na blízkém Dulce:   

 „Šedí se podíleli na určitém svém technologickém pokusu o sblížení s armádními/zpravodajskými vědci podle všeho často, jakožto věznění „hosté“ v dosahu bezpečnostních instalací armádního podzemí v Nevadě a Novém Mexiku.

Mimozemšťané dali vládě USA nějaký z jejich letounů na antigravitaci a velkou zásobu paliva (prvek 115). Prvního května, 1975 během jedné takové technologické výměny v Nevadě při demonstraci malého mimozemského reaktoru antihmoty, vedoucí Šedivák požádal plukovníka, co měl na starost Delta Forces střežících mimozemšťany, aby odstranili všechny pušky a náboje z místností pryč (aby nemohly náhodně spustit během vyzařování energie). Hlídka to odmítla a v následném konfliktu začala ostraha na Šediváky střílet. Jeden mimozemšťan, dva vědci a 41 armádních zaměstnanců bylo zabito. Jeden člen ostrahy byl ponechán naživu, aby dosvědčil, že mimozemšťané evidentně používali řízenou mentální energii v sebeobraně k zabití útočících Delta Force. Dr. Wolf uvádí, že „tento incident ukončil výměnu se Šedými.“

 Existují další paralely s „válkou v Dulce“ v popisu „Nevadské“ konfrontace uváděné Wolfem s tím, co popisoval Castello a Schneider. V obou případech byl zabit značný počet armádních zaměstnanců USA po střetu s mimozemšťany. Tyto paralely naznačují, že buď Wolf vyprávěl konflikt úplně jinak, nebo stejný konflikt, ale s určitými nepřesnostmi mající v úmyslu zakrýt pravou podstatu pravdy a místo konfliktu mezi americkou armádou a mimozemskými rasami. Můžeme si všimnout některých odlišností, které jsou ve zprávách, o kterých mluvil Wolf a to, že mimozemšťané byli spíše „vězněnými“ hosty, než aby sdíleli společnou základnu s Američany. Je pravděpodobné, že mimozemšťané jako „věznění hosté“, se účastnili určitého druhu významné technologické výměny popisované Wolfem. Je pravděpodobné, že Wolfovy odkazy na mimozemšťany jako na „vězněné hosty“, měly v úmyslu skrýt skutečný rozsah spolupráce mezi americkou armádou a mimozemskými rasami na společně sdílené základně, což by mohlo vést ke spojení s teoriemi učiněnými Bennewitzem týkající se Dulce. To také vrhá pochyby na to, zda se konflikt odehrál v Nevadě v roce 1975 tak, jak píše Wolf, nebo zda narážel na rok 1979 na vojenský konflikt v Dulce v Novém Mexiku. Pokud je to ten poslední případ, pak byl Wolf instruován jeho nadřízenými, aby kontrolovala „vydávané informace“, aby zasel nepřesnosti – dezinformace – do informací, které bude vydávat o tom, že se doopravdy odehrálo ohnisko střetu na společně sdíleném vládním/mimozemském zařízení a že USA utrpěla těžkými ztrátami. Taková dezinformační strategie by posílila jakýkoli kompromisní postoj „věrohodného popírání“, jenž by stát mohl použít, aby převzal (a měl pod kontrolou) citlivé informace uvolněné Wolfem. Wolf dále v rozhovoru odhalil, že pracoval v laboratoři v Dulce, čímž poskytuje více dalších důkazů o existenci této tajné podzemní základny, což je klíčové tvrzení, které Bennewitz učinil.

 Další důvěrný zdroj, který odhalil důkaz o existenci společné vládní/mimozemské základny a „vojenského konfliktu v Dulce“ je Bob Lazar. Lazar, v roce 1988 pracoval několik měsíců ve středisku S-4 v Nevadě na reverzním (zpětném) inženýrství pohonu a poháněcího systému mimozemské lodi. V rozhovoru popisoval pozadí své práce následovně:

 „Měl jsem dva mistrovké stupně, jeden z fyziky; druhý z elektroniky. Napsal jsem své teze o MHD, což je magneto-hydro-dynamika. Pracoval jsem v Los Alamos několik let jao technik a pak jako fyzik v Polarized Proton Section, kde jsem se zabýval akcelerátorem. Byl jsem najat S-4 jako starší fyzik na práci při systémech gravitačního pohonu, což se s těmito plavidly spojovalo.

 Lazar prozradil, že na svých instruktážních poradách, vzhledem ke své práci na mimozemském plavidle, byl požádán, aby přečetl 200 stránek dokumentů hlášeních v rámci přípravy na svou práci. Vybavuje si, že zprávy o hlášení se zmiňovaly o bitvě mezi mimozemšťany a lidmi na tajné základně v roce 1979. Řekl, že konflikt byl způsoben bezpečnostní složkou, která se pokusila vzít si s sebou zbraně do oblasti, kde byli mimozemšťané a to mělo za následek smrtelná zranění členů bezpečnosti. Lazarovy vzpomínky na dokumenty s hlášeními, které četl v roce 1988 se velmi pravděpodobně odkazují na palčivý bod střetu z roku 1979 v Dulce.

 Stručně řečeno, nejsilnější důkaz pro Bennewitzova tvrzení týkající se základny v Dulce pocházejí z výpovědí Thomase Castella o jeho práci a o jeho zběhnutím ze základny v Dulce poté, co byl svědkem zneužívání lidských práv; z výpovědi Phila Schneidera, který byl přímo zapojen do konfliktu v Dulce; z důležitých paralel s odhaleními Michaela Wolfa o boji, který se měl odehrát o čtyři roky dříve na další podzemní základně v Nevadě a jeho přijetí na práci v Dulce; ze vzpomínek Boba Lazara na psaná hlášení odhalující konflikt v roce 1979 mezi mimozemšťany a personálem bezpečnosti na tajné základně; a ze zpráv unesených, kteří podstoupili hypnotickou regresi a jejichž svědectví jsou zaznamenána v knize „The Dulce Wars“. Kromě toho, dezinformační kampaň zosnovaná proti Bennewitzovi a záhadná smrt Schneidera po jeho veřejném vystoupení o existenci podzemních středisek, jednak propůjčují nepřímý důkaz k tvorbě názoru, že existovaly význačné podzemní zařízení, podle tvrzení informátorů, týkající se existence podzemní základny v Dulce, tak možné rozsáhlé zneužívání lidských práv, které se tam odehrávalo.

 Nyní se mohu vrátit ke třem možnostem zmíněných dříve týkající se Bennewitzových hlavních tvrzení o existenci základny v Dulce, o vojenském konfliktu, který se tam odehrál, a o rozsáhlém porušování lidských práv, které se tam na základně vyskytovalo (nebo se stále vyskytuje). Druhá možnost byla taková, že Bennewitzova tvrzení týkající se zneužívání unesených civilistů mimozemšťany, byla dezinformace zamýšlená k odvedení pozornosti badatelů od existence základny a/nebo od vojenského konfliktu, který se tam uskutečnil. Třetí možnost byla taková, že Bennewitzova tvrzení byla kompromisní dezinformací s cílem odvést badatele UFO od skutečných pozorování UFO. Abychom rozlišili, která možnost je nejvěrohodnější, budu nyní brát v úvahu některé z kritik Bennewitzových tvrzení a tvrzení ostatních, obklopující základnu v Dulce.    

PhDr Michael Salla                                       Překlad Karel Rašín

Rozhovor s Al Bielekem z roku 1991

 

Al Bielek, uznávaný přednášející o slavném "Filadelfském experimentu", o pokusech s cestováním časem a kontrolou mysli v rámci "Projektu Montauk", nedávno hovořil se skupinou The Scribe v Yelmu.

„Budu hovořit o posledním stadiu projektu Phoenix III. a některých aspektech s ním souvisejících. K projektu jsem se připojil v roce 1953 jako Al Bielek. Pracoval jsem na využívání rozhraní mezi počítačem a lidským vědomím, které řídilo poslední fázi operace vytváření časového tunelu, jak o tom hovoří kniha Montauk Project. Bylo zde mnoho problémů, protože práce byly velmi obtížné a přístroje nepracovaly správně. Angažoval jsem se zde jako Al Bielek. Preston Nichols se angažoval jako Preston Nichols a Duncan Cameron (můj bratr) se angažoval v jiném těle, do kterého bylo vloženo vědomí Duncana Camerona, aniž si pamatoval cokoli o své předcházející činnosti ve Philadelphia Experimentu.

Projekt generoval časové tunely. Lidé byli schopni cestovat v čase a prostoru a také to dělali. Pod hlavičkou projektu Montauk existovala řada dalších subprojektů, o kterých dodnes nic nevíme.

Technologie pro časové tunely byla poskytnuta mimozemskými skupinami z oblasti Orionu, v první řadě skupinou Leveronů (hybridní rasa negativních reptiloidů). Technická skupina, která nás zaškolovala a poskytovala většinu technické pomoci, byla skupina ze Siria A. Byly to vysoce vědecky vzdělané, ale materialisticky orientované bytosti, kterým chyběly pozitivní emoce. Možná neměly špatné srdce, ale postupovaly špatným směrem, protože měly dlouhodobé smlouvy na spolupráci s Orion Empire, které je zavazovaly poskytovat jim technické poznatky a potřebnou pomoc. Právě tato skupina tajně vyvinula pro naši vládu (USA) vysoce automatizovanou technologii a techniku pro Mind Control (kontrola mysli), která měla změnit západní společnost v snadno ovladatelnou, technicky vyspělou a materialisticky orientovanou společnost.

Kolem projektu se pohybovalo mnoho malých šedivých mimozemšťanů (Greys; Šedí), ale na projektu se podílela i další skupina Antaresanů, která zde působila v roli pozorovatelů. Antaresané byli velmi lidští, velmi šťastní a veselí lidé. Nemohu říci, že by měli lidského ducha. Ve skutečnosti nemyslím, že by mohli být s námi anatomicky shodní. Proč tam byli, nevím. Nic nedělali. Byli to pouze přísedící (pozorovatelé).

Mimozemšťané poskytli odborné znalosti a hardware, který přenesli z jejich počítačů do amerického počítače IBM 360. Ten byl v té době teprve ve zkušebním provozu a prováděly se na něm některé změny. Já (Al Bielek) jsem byl intenzivně zapojen do systémové činnosti související s vytvářením časového tunelu. To byla technologie mimozemšťanů, protože my jsme dosud nezvládali nutnou teorii. To, co jsme mohli my nabídnout, byla technická způsobilost a technologická odborná znalost konstruování hardware.

Realizátorem byla americká společnost ITT (dceřinná společnost Kruppa). Všechno se odehrávalo pod prověřením na úrovni "Black Card", což je asi nejvyšší možná úroveň prověření (utajení), o jejíž existenci většina lidí dokonce ani neví. Znamená to, že tento projekt je takovou hlubokou černou dírou, ve které všechno zmizí, nikdo k záznamům nemá přístup. Zahrnuje to i záznamy nákupního oddělení a vyúčtování nákupů strojů a přístrojů pro tyto projekty, takže nikdo zvenčí nikdy nemůže provést kontrolu výdajů a spočítat skutečné náklady, které musí být nutně obrovské. Je to důvod, proč se hovoří o "černém projektu", který není ojedinělý.

Časové tunely se dostaly do plného provozu v roce 1977, protože bylo nezbytné provádět mnoho změn a úprav hardware. Do roku 1979 byly získány veškeré požadované výsledky, ale v noci 12. srpna 1983 byl projekt záměrně zničen sabotáží zevnitř. Ale to, co bylo dosaženo, je neuvěřitelné.

Jedním ze záměrů projektu Phoenix v rámci využití časových tunelů bylo poskytování podpory marťanské kolonii, která byla na Marsu od počátku roku 1970.

Byly tam nalezeny ruiny několika podzemních měst a v nich mnoho artefaktů a také byla potvrzena existence skalního monumentu, známého jako "tvář", a ruiny zařízení neznámého určení poněkud připomínající odbavovací část letiště (viz obrázek). První expedice na Mars se odehrála již 22. května 1962, ale Němci zde měli svoji základnu již od roku 1947. To, co bylo nalezeno na povrchu, indikovalo, že je mnohem více ještě pohřbeno. Neměli jsme ale ve vybavení těžké zemní stroje, nezbytné pro odkryvové práce.

Odeslali jsme kódovanou zprávu o nálezech ruin zpět na Zem:

"Jsou zde podzemní instalace, viděli jsme otevřené vchody i zapečetěné vchody. Řekněte nám, co dělat"? Zpráva došla do vedení Montauk projektu, kde si vyžádali souřadnice těchto lokalit a časoprostorovým tunelem tam poslali (do minulého časového období Marsu) nejprve plně automatizovaného robota, který zjistil, že časoprostorový tunel vyústil do rozsáhlé jeskyně. Tam pak z Montauku poslali první průzkumníky, což byli Duncan s Bielekem. Tato první posádka Montauku tedy prozkoumávala podzemí Marsu. A byli tam pravděpodobně později i jiní. Duncan s Bielekem se průzkumu účastnili několikrát. Bielek říká, že našli všechny druhy artefaktů, také dosud funkční podzemní osvětlovací systém a výkonový systém. Podařilo se nám tyto systémy znovu uvést do provozu. Bylo nalezeno mnoho artefaktů, záznamových souborů, všechny uložené v obrovské jeskyni, která vypadala jako by byla obrovským skladištěm. Grafické záznamy byly v neznámém jazyce, který jsme nebyli schopni přečíst. Po návratu na Zem jsme všichni prošli takzvanou „poletovou rozpravou“, během níž nám byly z mysli odebrány elektronickou cestou všechny vzpomínky související s projektem. Vedení projektu Montauk doufalo, že vymazání paměti bude trvalé, což se nepotvrdilo a vzpomínky se časem zase plně obnovily, díky odlišné struktuře lidského mozku a sídle lidského vědomí ve vyšší dimenzi. Při výzkumných cestách do podzemí Marsu jsme tam našli zbytky staré civilizace, která předcházela naši a to byla velmi nezvyklá. Viděli jsme, že zanechané artefakty patřily jedné z největších civilizací a uvědomili jsme si, že oni doslova zemřeli tam, kde stáli a pracovali, aniž přerušili svoji práci. Přežívali zřejmě v podzemí, vědomě, protože jejich kruhová města byla dávno zničená.

Z toho, co vím, část Marťanů přežila jakýsi útok, při němž bylo zničeno vše, co se nacházelo na povrchu. Poté část z nich odešla na Zem a zbytek se rozhodl zůstat na Marsu ve svých podzemních městech. Když jejich potomci posléze vymřeli, vymřela s nimi celá rasa na Marsu. Je to dost divný pocit, který si uvědomujete při setkání se zbytky zanechané vymřelou rasou v podzemní této planety. Jakoby jen na krátko odešli a veškerý svůj hardware zde zanechali“.

          (TS: The scribe, AB: Al Bielek)
          TS: Z Vaší zkušenosti na Marsu vyplývá, že jste prošel časovým tunelem – jeden krok a byl jste na Marsu. Co jste tam viděl?
          AB: Vlastně jsem na povrchu Marsu nikdy nebyl. Byli jsme jen pod zemí. Na začátek příběhu se musíme vrátit ke knize Alternativa 3. Britská televizní produkce nastínila možnost, že máme základny na Marsu, jednu nebo možná více, spolupracující?? s vládou Spojených států. Nevím, jestli v tom jsou i Rusové nebo mimozemšťané. Mají základny na povrchu. Je to skutečná světová vládní operace, není to jen o vládě Spojených států.
          Kolem roku 1969 pobývali na povrchu Marsu a našli tam zapečetěné vchody do podzemí. Věděli, že tam dole něco je. Říkalo se, že tam jsou artefakty starodávné civilizace pohřbené pod zemí, protože stopy civilizace bylo možné najít i na povrchu - rozbořená města, podle odhadů NASA 250- až 300 000 let stará. Všechny vchody ale byly zablokované, odříznuté od podzemí. Takže na konci 70. let se NASA obrátila na projekt Montauk a Phoenix: „Můžete pro nás něco udělat? Nemůžeme se dostat do podzemí na Marsu. A odpověď: „ Ano, myslím, že můžeme. Dejte nám nějaké souřadnice na povrchu planety. My začneme na astronomických výpočtech.“ Což udělali a údaje zadali do počítače. Potřebovali dva lidi a stalo se, že jsem to byl já a Duncan.
          TS: Proč dva?
          AB: Aby vzájemně potvrdili, co ten druhý uvidí a také pro případ, že by byly v podzemí nějaké problémy. Ve skutečnosti netušili, co tam dole je.
          Takže poslali nás dva a my jsme vystoupili v podzemí (s použitím časoprostorového tunelu z Montauku, který byl vynalezen v rámci projektu Filadelfia). Potřebovali jsme nějaké světlo. Měli jsme si tehdy vzít nějaké s sebou. Později, pokud si vzpomínám, se nám podařilo najít nějaké tamní zdroje světla a nahodili jsme je. V závěru jsme zjistili, že poslední z Marťanů, pokud je tak chcete nazývat, zemřeli odhadem tak před 10- až 20 000 lety pod zemí a vše, co zůstalo po jejich civilizaci, tam zanechali. Našli jsme velké množství sochařského umění, které poukazovalo na to, že byli v jakémsi směru nábožensky zaměření.
          TS: Jak ty sochy vypadaly? Jak byly vysoké?
          AB: Běžně 180, 210, 240 cm vysoké, kamenné a vykládané drahokamy či jiným zdobením.
          TS: Podobaly se lidem?
          AB: Ano. Byly velmi dobře zachovalé. Dále jsme našli archivy a mnoho vědeckotechnického zařízení. Objevili jsme i elektronické vybavení, tuny a tuny materiálu. A poté se zrodila další historka….. Nevzpomněl jsem si na to, dokud mi to asi před týdnem Duncan nepřipomněl. Řekl mi: Nezapomeň na těch 17 000 tun metrického zlata Marťanů, které odtamtud odnesli. Podle jeho vzpomínek to bylo velmi zvláštní zlato. Bylo asi pětkrát hustší než naše a mělo nevyčíslitelnou hodnotu. Kam se podělo, to jsme neměli ponětí, ale bylo dopraveno do Montauku a odtamtud kamsi zmizelo. Uskutečnilo se několik úředně potvrzených exkurzí. A já s Duncanem jsme dostali nápad - jelikož bylo všechno řízeno počítačem, pojďme udělat jeden nebo dva výlety na vlastní pěst a provést vlastní průzkum. A tak jsme to udělali. Po naší druhé cestě na to přišli a byli jsme zastaveni. To bylo právě poté, co se Duncan dostal do archivů a našel ohromné množství záznamů civilizace pohřbené pod zemí.
          TS: Co jste zjistili?
          AB: On byl jediný, který to četl, já to neuměl.
          TS: On vám o tom nic neřekl?
          AB: Ne. No něco tenkrát zmínil, ale teď už si na nic nevzpomenu. Je to velmi zvláštní vzpomínka. Chvíli je jasná, chvíli zase ne a ta její část, kdy něco našel, není nikdy zcela čistá. Hned poté jsme byli odvoláni. Ale pamatuji se na něco z jejich aparatury, kterou jsme tam dole viděli. Měli velmi zvláštní ohromné generátory určitého typu. Pokud jste ho neviděli, doporučuji shlédnout film Totall Recall. Ve skutečnosti mi sledování toho filmu připomnělo fakt, že jsem tam byl. Ne ty kolonie, ale záběry z podzemí, kde ukazovali ty velké kulaté kanystry, které byly, jak říkal režisér, pravděpodobně pro generaci kyslíku. Nejsem si úplně jistý, ale to jsme si tehdy mysleli. Díval jsem se na ty záběry a říkám: „Nejsou kruhové, ale šestiboké“. A zeptal jsem se sám sebe: „Jak to k sakru můžu vědět?“ Takhle jsme viděli Mars – z podzemí. Z povrchu jsme neviděli prakticky nic.
          TS: Viděli jste pod povrchem nějaký led jako ve filmu Totall Recall?
          AB: Led? Ne.
          TS: Pokud si pamatuji film, tak tam rozpouštěli právě led k vytvoření atmosféry.
          AB: Tam dole led nebyl. Byly tam kyslíkové generátory a také nějaký skladovací prostor. Bylo tam zařízení generátorů, které tam očividně zanechali starodávní obyvatelé. Opravdu o tom moc nevím, ale zařízení bylo aktivováno předtím, než kolonie přestěhovali z povrchu dolů. Také rozpouštěli polární ledovce. Povídá se, že na to použili jednu nebo dvě vodíkové bomby. Nevím, jestli je to pravda. Ale určitě rozpustili hodně polárního ledovce, aby získali vodu. Je sice v řídkém množství, ale mají ji. Atmosféra je tam tenká, ale je tam a teplota je dostatečně vysoká. V rovníkovém pásmu není problém přežít. Je tam okolo 50 stupňů a samozřejmě astronomové to vědí již asi 50 let nebo i víc. Teplotní podmínky jsou tam celkem příznivé pro život.
          TS: Jaké bylo to osvětlení, o kterém jste se zmiňoval?
          AB: Neznámá forma osvětlení, když jsme zjistili, jak to zapnout. Některé generátory jsou ještě stále funkční. Poté, co se nám podařilo zprovoznit osvětlení v podzemí, jsme neměli problém s nedostatkem světla. Jinak jsme s sebou měli i naše vlastní přenosné osvětlení, ale nebylo tak účinné, protože jsme se nacházeli v rozlehlých podzemních komorách a strop byl i několik stovek stop vysoký, takže přenosná světla nebyla moc efektivní pro tak velké prostory. Nakonec jsme našli jejich vlastní osvětlení. Bylo velmi silné.
          TS: Máte nějaké informace o tváři na Marsu?
          AB: Ne, z podzemí. Mimochodem na Marsu je více než jen jedna tvář. Našlo se jich několik. Ale pamatuji si několik let staré hlášení NASA, asi 2 roky staré, že přijímali nízkou rádiovou frekvenci vysílající z Marsu. Bylo to okolo 50 kilohertzů, pokud si správně pamatuji. Poměrně nízká frekvence vysílaná pravděpodobně jakýmsi zařízením, produkujícím tento RF signál. Byl kódovaný, značně starý a téměř neslyšný a proto bylo neuvěřitelné, že je stále vysílán. Podařilo se jim ho však zachytit a počítačem ho rozkódovat. Bylo to varování. Varovná zpráva pro lidstvo, aby neopakovalo chyby, které oni (myslím, že je myšleno oni Marťané) udělali.
          TS: Máte nějaké pocity z pobytu na Marsu? Jaké byly Vaše hlavní dojmy?
          AB: Procházeli jsme se v těch pozůstatcích staré civilizace, která nás předcházela, a cítili se velmi zvláštně. Pohlíželi jsme na to, co zbylo a co byla kdysi velkolepá civilizace a uvědomovali si, že tu doslova zemřeli, zanechali vše za sebou, až nakonec celá civilizace zmizela. Uváženě bylo pro přežití zvoleno očividně podzemí, protože kruhová města byla dávno zničena, a proto zůstali a žili tam dole.
          Z toho, co jsem pochopil, se měli zbylí přeživší Marťané (po jakémsi útoku na povrchu) rozdělit. Jedna skupina se rozhodla odletět na Zemi a druhá zůstat v podzemí Marsu. Jejich potomci pak nakonec vymřeli a s nimi i celá rasa ponechaná na Marsu. Je to poněkud zvláštní pocit si uvědomit, že poslední z rasy zemřeli v podzemí. Tam také zanechali veškeré technické vybavení.

http://www.theforbiddenknowledge.com/hardtruth/interview_al_bielek_1991.htm
          překlad: Ladislav Zelinka a Jan Frolík

USA se v Sýrii pokouší začít plnohodnotnou válku v zastoupení

Příval propagandy, zahraniční zbraně a politická sabotáž jsou snahou naplnit širší plány destabilizace

Tony Cartalucci

19.6.2012

Západní tisk nyní vykresluje násilí v Sýrii jako „občanskou válku“, navzdory faktu, že převážná většina zbraní, peněz a bojovníků tvořících „syrskou opozici“pochází ve skutečnosti ze zahraničí.

---

Během minulého týdne byly USA nachytány při čiročiré lži – představiteli Pentagonu v souvislosti s tím, že ruské válečné lodě byly odeslány do Sýrie. V článku New York Times „Vrtulníky v Sýrii nejsou možná nové, říkají američtí představitelé“ vysoký představitel ministerstva obrany připustil, že když americká ministryně zahraničí Hitlary Clinton přišla se svým podvodným tvrzení ohledně zásilek ruských zbraní, „trochu to překroutila, aby dostala Rusy do obtížné pozice“.
New York Times pokračovaly výrokem „tvrzení paní Clinton ohledně vrtulníků, jak řekli vládní představitelé, je součástí vykalkulované snahy jak zvýšit tlak na Rusko, aby opustilo prezidenta Bashara al-Assada, svého hlavního spojence na Středním východě“, což je známkou propagandistické kampanně a lží organizovaných ministerstvem zahraničí, britským ministerstvem zahraničí a médii západu a států Zálivu s cílem démonizovat jak syrskou vládu, tak její četné spojence na celém světě, v rozporu s fakty na zemi.
K záplavě propagandy přispěly i Human Rights Watch (HRW) a Amnesty International řízená americkým ministerstvem zahraničí, kdy obě organizace jsou financovány usvědčeným zločincem, spekulantem z Wall Street, Georgem Sorosem, a pokusily se nafouknout obvinění ze špatného zacházení, kterého se měly dopouštět syrské jednotky, přičemž to vždy bylo založeno na „svědectvích očitých svědků“ z řad opozice. Rovněž OSN se pokusila obvinit syrské jednotky z používání „dětí“ jako lidských štítů. Navzdory přítomnosti jejích 300 členů monitorovací mise na zemi v Sýrii byla tato zpráva, opět, sestavena výhradně ze „svědectví očitých svědků“ z řad opozice, což připomíná zprávu OSN o lidských právech z konce roku 2011, která byla rovněž sestavena z drbů, v Ženevě – nikoliv v Sýrii – a byla sestavena Karen Koning Abu Zayd.
Abu Zayd je v současné době členkou ve Washingtonu sídlící Rady pro blízkovýchodní politiku, spolu se stávajícími a minulými činiteli Exxon, americké armády, CIA, saudské Binladin Group, Americko-katarské podnikatelské rady, a jak bývalými, tak současnými členy americké vlády – což dokládá obrovský konflikt zájmů a snižuje důvěryhodnost OSN na bezprecedentní dno.
Nicméně protože důkazy nadále ukazují prstem na opoziční sektářské extremisty, i u masakru v Houla, a na NATO vyzbrojované zahraniční žoldáky pronikající do Sýrie, aby tam opakovaně páchali zvěrstva, která jsou nyní plně zdokumentována v Libyi, organizace jako Amnesty, HRW a dokonce i samotná OSN stále více ztrácí důvěryhodnost a jsou schopny přesvědčit jen ty nejvíce slaboduché.
Navzdory tomuto západ i nadále hledá způsoby, jak vyzbrojit sektářské extremisty operující v Sýrii pod vlajkou „Svobodné syrské armády“ (FSA), kdy Washington Post ve svém článku „Syrští vzbouřenci dostávají hromady zbraní za peníze sousedů v Zálivu, za koordinace USA“ potvrdil, že zbraně, peníze a logistická podpora jsou skutečně poskytovány teroristickým silám v Sýrii Spojenými státy, Saudskou Arábií, Katarem a dalšími státy Zálivu, kdy západ nadává syrské vládě, že „porušuje“ podmínky příměří, které údajně vyjednal Kofi Annan. Ve skutečnosti dělá západ to, že prokazatelně lže o Rusku, údajně kvůli „zvýšení tlaku“, kdy oplátkou Rusko přichází s mnohem věrohodnějšími obviněními proti USA, že vyzbrojují sektářské extremisty v Sýrii.
Západní tisk nyní hodlá líčit násilí v Sýrii jako „občanskou válku“, navzdory faktu, že převážná většina zbraní, peněz a bojovníků tvořících „syrskou opozici“ pochází ve skutečnosti ze zahraničí. Patří k nim stovky sektářských extremistů, kteří přišli z Libye (a odtud) a Libanonu, jak bylo naplánováno již od r. 2007, a jak popsal Seymour Hersh v článku „Přesměrování“ v New Yorker.
Rusko, Irán, Sýrie, Čína a země ALBA v jižní Americe se pokouší prosadit skutečné naplnění mírového plánu Kofi Annana, evidentně sabotovaného západem od samého počátku. Zdá se, že západ jen využil příměří jako prostředku k démonizaci syrské vlády, zatímco přeskupil a posílil své nastrčené síly v celém regionu.
To, co bude následovat dále, zcela závisí na odhodlání Syřanů vzdorovat tomu, co je prakticky cizí invaze prostřednictvím nastrčených sil – nikoliv občanská válka. Bude to z velké míry ovlivněno tím, jak velkou podporu Sýrie dostane od světa, stále více si vědomého, že „mezinárodní společenství“ je skupina vedená Wall Street a Londýnem, intrikující s cílem způsobit pád Sýrie, který by byl dalším krokem k nevyhnutelné destabilizaci a kolapsu všech zbývajících národních států. Nástroje, které západu zbyly, jsou propaganda a teror, kdy lze očekávat, že budou používány se zvyšující se frekvencí, dokonce i když to snižuje celkovou efektivnost.
Pro západ neexistuje cesta zpět, vytvořil globální kaskádu destabilizace, odhalil světu, že má za cíl nejen převálcovat celý Střední východ, střední a jihovýchodní Asii, ale nakonec i Moskvu a Peking.

ZDROJ: http://www.zvedavec.org/komentare/2012/06/5013-usa-se-v-syrii-pokousi-zacit-plnohodnotnou-valku-v-zastoupeni.htm

USA a Francie chystají pro Sýrii libyjský scénář

Peter Iskenderov

26.6.2012

Vývoj situace kolem Sýrie se stále zjevněji odvíjí podle libyjského scénáře. V každém případě právě takový směr se mu snaží dát západní mocnosti a jejich spojenci v Lize arabských států. V čele takových pokusů stojí Francie, která sehrála klíčovou roli ve vojenské operaci NATO proti Libyi v r. 2011. Francouzský prezident Francois Hollande po setkání s italským premiérem Mario Montim řekl, že považuje za nutné přitvrdit sankce proti syrským úřadům téměř až do použití síly „v rámci Charty OSN“. Prezident sdělil, že se chystá probrat tuto otázku s Ruskem během summitu zemí G20 v Mexiku 18-19. června . A šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius zašel ještě dále. Tento politický matador – byl premiérem již v polovině 80. let – vyzval k vytvoření bezletové zóny nad Sýrií podle libyjského vzoru, označil režim prezidenta Bashara Assada za „smečku vrahů“ a okamžitě po americké ministryni zahraničí Hitlary Clinton obvinil Rusko, že dodává zbraně vládě v Damašku .

---

Prudké přitvrzení rétoriky Paříže ve vztahu k Sýrii a Rusku je třeba považovat za příznak svědčící o růstu krajně nebezpečných tendencí. Stojí za připomenutí, že právě Francie byla hlavním vykonavatelem operací NATO proti Libyi – i když v ideové části plánu sehrály aktivní roli USA. Jde o to, že vláda amerického prezidenta Baracka Obamy, na rozdíl od dob George Bushe ml., provádí „vytříbenější“ zahraniční politiku. Představitelé Bílého domu v každém takovém případě zdůrazňují, že po stažení hlavních sil americké armády z Iráku má Washington hlavní práci v Afghánistánu. Co se týká dalších „horkých míst“ – podobných Libyi, Sýrii nebo Iránu – tak tam Američané předpokládají konat rukama svých spojenců. Přičemž geopolitické cíle USA zůstávají stejné. Expert na blízkovýchodní záležitosti institutu Brookings Kenneth Pollack v této souvislosti připomněl vyjádření Baracka Obamy, které pronesl na Univerzitě národní obrany ve Washingtonu . V něm mluvil o nutnosti „bránit naši zemi, naši vlast, naše spojence a naše tajné zájmy“ . Mimochodem, v r. 2011 předložená nová americká národní protiteroristická strategie předjímá ústup od velkých rozsáhlých operací v zahraničí a přechod na „přesné útoky“ . Taková interpretace poskytuje Washingtonu důvod působit v konfliktních regionech rukama svých spojenců, především Francie a Británie, přičemž bude zachováno jeho obecné politické vedení.
V Libyi přinesla taková taktika úspěch a umožnila Baracku Obamovi ušetřit a dát tehdejšímu francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu právo sklidit vavříny „osvoboditele Libyjců od diktatury Kaddáfího“. A nový pán Elysejského paláce, tak horlivě kritizující svého předchůdce kvůli avanturismu ve vnitřních a zahraničních záležitostech, si také našel svoji malou vítězoslavnou válčičku. Předvedené akcenty Paříže jsou zjevně identické, jako v předvečer vpádu do Libye: stejné výroky o neúspěchu politického procesu, výroky o nelegitimitě vlády v Damašku a obviňování Moskvy. Přičemž pokud v případě Libye obviňoval západ Rusko z politické podpory Tripolisu a snahy zachovat si výhodné kontrakty, tak nyní na adresu ruského vedení zazněly závažnější obvinění. USA a Francie očividně jednohlasně rozpráví o dodávkách zbraní z Ruska do Sýrie. Pravda, oficiální představitelka amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland nedokázala srozumitelně novinářům vysvětlit, jaké konkrétní dodávky měla na mysli její šéfová – jestli nové bojové vrtulníky Mi-25, nebo opravené kusy dodané ještě na základě kontraktů z dob SSSR . Ruský ministr zahraničí zareagoval operativně: „Žádné nové dodávky ruských bojových vrtulníků do Sýrie neexistují. Veškerá vojensko-technická spolupráce se Sýrií je omezena pouze na předávání obranných zbraní. Co se týká vrtulníků, tak dříve proběhla plánovaná oprava techniky, která byla Sýrii dodána před mnoha lety.“ Dokonce i pozorovatelka amerických novin Washington Post Susan Crabtree byla nucena přiznat, že Rusko „plně podpořilo projekt urovnání, vypracovaný zvláštním představitelem mezinárodního společenství Kofi Annanem“, který předpokládá vyřešit syrskou situaci prostřednictvím dialogu a odmítá ozbrojenou intervenci zvenčí .
Je zjevné, že zmíněná obvinění na adresu Moskvy mají za cíl vytvořit pro USA a jejich spojence propagandistické odůvodnění vlastní ozbrojené intervence do syrského konfliktu. Dokonce i zmínky francouzských oficiálních představitelů o Chartě OSN mají demagogický charakter. Vždy její „nejvíce vojenský“ článek 42 zplnomocňuje Radu bezpečnosti OSN „podniknout takové akce leteckými, námořními nebo pozemními silami, které budou nutné k podpoře nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti“ .
Je pochopitelné, že vojenský konflikt v Sýrii – při veškeré jeho dramatičnosti – vůbec nespadá do kategorie „hrozby pro mezinárodní mír a bezpečnost“, o které se mluví v Chartě OSN. Pokud samozřejmě do toho západní velmoci nezavlečou sousední země – především Irán a Turecko.
Podobná situace vznikla i v r. 1999, kdy rozhodnutí OSN, umožňující přerušit vojenskou operaci NATO proti Jugoslávii, byla interpretována západem v jeho zájmu, s cílem opodstatnit přeměnu Kosova prakticky na protektorát NATO. Nejzřetelněji tento názor vyjádřily noviny New York Times, které zdůraznily, že jak ukázaly události kolem Jugoslávie, „bombardování může fungovat“ . Za několik dní – již po přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1224, 10. července 1999 – stejné noviny za vědomého zdůrazňování dokumentu OSN sdělily, že rezoluce „činí mírový plán a vojenské operace NATO v Kosovu z pohledu Organizace spojených národů legitimními“ . O tom, že „pouze za pomoci letectva je možné dosáhnout vítězství“ v krizích, podobných kosovské, psaly i další vlivné americké noviny Boston Globe, i když přiznaly, že výsledkem bombardování bylo, že z Kosova uprchlo přes milion Albánců . Uznávaný anglický vojenský historik a expert John Keegan v této souvislosti zcela opodstatněně poznamenal, že „vítězství dosažené nad balkánskými vojenskými letectvy není pouhým vítězstvím NATO nebo vítězstvím ve jménu „morálky“, kvůli které se válka vedla. Je to vítězství ve jménu nového světového řádu, který Bush ohlásil po skončení války v Perském zálivu“ v roce 1991. „Od této chvíle neexistuje místo,“ pokračoval expert, „jehož obyvatele není možné podrobit stejným mukám, která v posledních šesti týdnech zakoušeli Srbové.“
O tom, že nyní se i Sýrie nachází na pokraji zahraniční vojenské intervence, jasně mluví šéf britské diplomacie William Haig. Podle jeho osobního doznání mu situace v Sýrii „nyní spíše připomíná Bosnu v 90. letech, než Libyi v loňském roce“, kdy svět stejným způsobem bojoval za to, aby účinně odpověděl na velkou válku“ . Nicméně je dobře známo, že v pravý čas se Bosna a Hercegovina stala prvním příkladem ozbrojeného vměšování se NATO do regionálních konfliktů za podpory jedné ze stran -- tehdy bosenských muslimů. Jednalo se o realizaci stejného geopolitického scénáře „přetvoření“ strategicky důležitých oblastí ve prospěch západu, který byl později realizován v Kosovu, Afghánistánu, Iráku a Libyi,
Podobný vývoj událostí věstí, že vnitrosyrská krize přeroste v plnohodnotný regionální konflikt, ve směru výhodném pro USA a jejich spojence. Bezděky tak tane na mysli vyjádření vlivného amerického diplomata doby studené války George Keenana. Když kdysi dával pokyny americkému diplomatickému sboru v zemích latinské Ameriky, mluvil o „nutnosti jednat v souladu s pragmatickým uvažováním“, včetně „ochrany amerických zásob surovin“ .
„Přetvoření“ celého prostoru severní Afriky a Blízkého východu v pravou chvíli umožní USA a jejich spojencům zlikvidovat nepohodlné režimy, dostat pod kontrolu strategicky významný region a zmocnit se vlivových pák na světovou politiku – včetně oblasti ropy. A nutným propagandistickým důvodem, v naprostém souladu s výše uvedeným kritériem Williama Haiga, se stanou historky o novém „hromadném masakru“ v Sýrii, jako byly nedávné šokující záběry z Houla. Okolnosti této tragédie nebyly doposud vyjasněny, což však západu nebrání v tom, aby z tragédie obviňoval vládu v Damašku.
To vše v historii tak zvaných „humanitárních operací“ západu a NATO již bylo – konkrétně v kosovské vesnici Račak 15. ledna 1999. V této vesnici, za použití civilistů jako lidských štítů, zaujal pozice velký oddíl albánských separatistů. Po jejich odmítnutí složit zbraně začala srbská policie operaci s cílem neutralizovat teroristy, a jako svědky si pozvala filmový štáb americké agentury AP a předem otevřela koridor pro odchod poklidných obyvatel. Američtí reportéři nejen celou operaci natočili, ale informovali také o likvidaci několika desítek bojovníků, oblečených do americké uniformy a ozbrojených moderními zbraněmi západní výroby. Mezi mrtvými byli také tři polní velitelé – američtí občané, kteří se dostali do Kosova prostřednictvím nevládní organizace „Lékaři bez hranic“. Mezi civilisty žádné oběti nebyly.
Nicméně vůdci teroristické Kosovské osvobozenecké armády tvrdili, že jugoslávská armáda a srbská policie provedly masovou popravu civilního obyvatelstva. Podobné vývody sdělil do Washingtonu a Bruselu i rychle na místo přispěchavší šéf ověřovací mise OSCE a veterán rozvratných operací CIA v latinské Americe William Walker. Právě Walkerova zpráva se stala základem pro to, aby NATO začalo poprvé mluvit o nutnosti použití síly proti Jugoslávii. „To, co se vytvářelo před mýma očima, mne umožňuje bez zaváhání nazvat spatřené jatkami, zločinem proti lidskosti,“ řekl Walker, přestože nebyl bezprostředním svědkem událostí, a dokonce ani nepovažoval za nutné počkat na všestranné šetření .
Verze Walkera a KLA byly v té době vysílány hlavními západními stanice, kdy reportáže připravené americkými reportéry přítomnými na místě, zpochybňujícími takovou interpretaci, byly rychle staženy z vysílání. V důsledku toho srbští a nezávislí mezinárodní experti na patologii provedli vlastní šetření, které ukázalo, že 40 těl nalezených v okolí Račak neslo stopy prachu a charakter zranění svědčil o tom, že byli zabiti v boji. Tomu odpovídající informace byly odvysílány stanicí BBC večer 19. ledna 1999 pod titulkem „V Kosovu žádný masakr nebyl“ . Nicméně kafemlejnek „humanitární intervence“ byl v té době již spuštěn. Tři dny po Walkerově zprávě tehdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albright sdělila, že v důsledku „masakru civilistů“ v Račak musí být proti Jugoslávii okamžitě provedena rozhodná vojenská akce.
Podle dostupných informací se předpokládala realizace přesně stejného vývoje událostí po informování o tragédii v syrském Houla. Nicméně do věci vstoupilo několik faktorů – od neshod v řadách západní koalice a syrské opozice, po odmítnutí pozorovatelů OSN nacházejících se v Sýrii zveřejnit Washingtonem a Bruselem připravené závěry (a proto dostali okamžitě „padáka“ – p.p.). V této situaci je možné očekávat buď informování o „senzačních nálezech“ již během dodatečného šetření událostí v Houla, nebo šokující sdělení o další podobné tragédii, ze které USA, Francie, Británie a jejich spojenci okamžitě obviní Damašek a budou požadovat od Rady bezpečnosti OSN schválení vojenské operace podle libyjského vzoru, a v případě ruského nebo čínského veto provedou tyto akce jednotkami NATO a LAS.

Útok na média v Americe

Wayne Madsen

22.6.2012

Čtvrtá velmoc nebyla ve Spojených státech nikdy pod tak velkým tlakem, jako za Obamovy vlády. Na 40. výročí skandálu Watergate, který sesadil Nixona a jeho vládu, díky ráznému a nezávislému americkému tisku, se mnoho novinářů otevřeně ptalo, jak by s aférou Watergate naložila dnešní korporacemi ovládaná média a stále sužovanější nezávislá média. Mnoho novinářů došlo správně k závěru, že dnešní tisk by nechal Nixonovi a jeho vládě volnou ruku a neproběhlo by žádné vyšetřování, odvolání nebo prezidentská rezignace.

---

Po celých Spojených státech novináři čelí tlakům ze strany vlády a korporací, které by byly před čtyřiceti lety neslýchané. Po únicích od nejmenovaných vládních zdrojů týkajících se procesu rozhodování u provádění cílených vražd pomocí bezpilotních letounů a podrobností počítačového malware Stuxnet a Flame a použití Flame pro provádění špionáže íránských počítačů v rámci operaci CIA Olympijské hry, zahájil vrchní státní zástupce Eric Holder trestní vyšetřování těchto úniků. Novináři nejsou u předvolávání před velkou federální porotu vyšetřovateli ministerstva spravedlnosti, aby tam odhalili své zdroje pod přísahou, imunní.
Reportér New York Times Jim Risen čelí tomu, že vláda zruší dřívější rozhodnutí federálního soudu o anulování jeho předvolání před soud, aby odhalil svůj zdroj nebo zdroje. Ve své knize Válečný stav: Tajná historie CIA a Bushovy vlády Risen odhalil operaci CIA Merlin, program sabotování prvků íránského programu jaderné energie. Holderovo ministerstvo spravedlnosti, chránící program Bushovy vlády, chce, aby Risen svědčil o vině bývalého příslušníka CIA Jeffrey Sterlinga a označil ho za zdroj informací.
Sterling byl obviněn velkou porotou pod pláštíkem Špionážního zákona z r. 1917, který je používán ke stíhání dalších lidí, kteří údajně nechali uniknout tajné informace, a který je zbraní používanou k umlčení ostatních potenciálních vládních alarmistů.
Protože noviny redukují svá vydání na pár dní v týdnu, jsou prvními oběťmi redukce investigativní žurnalisté. BP, využívající spousty PR firem, aby lhaly o dopadech ropné katastrofy Deepwater Horizon v Mexickém zálivu na rybolov a turistiku, si musela řádně oddechnout, když neworleanské Times-Picayune snížily svůj náklad a periodicitu na tři dny v týdnu. Prvními oběťmi, jak je tomu u všech náklady snižujících novin, byli investigativní reportéři, z nichž někteří přinášeli informace o ututlávání ropné katastrofy představiteli BP, kontraktory a politiky, kteří dostávali od této ropné společnosti obrovské příspěvky na kampaň. Stejné zeštíhlování ovlivnilo investigativní informování Chicago Tribune a Chicago Sun-Times, kde se reportéři, kteří vrhli světlo na pozadí Obamy, chicagského starosty Rahma Emauela (bývalého Obamova šéfa personálu Bílého domu) a Obamovy politické poradkyně Valerie Jarret, ocitli v důsledku škrtů bez práce.
Zatímco americké ministerstvo zahraničí mělo tu nehoráznou drzost připomenout světový den svobody tisku tím, že ministryně zahraničí Hillary Clinton bědovala nad údajným nedostatkem svobody tisku v zemích jako Rusko, Čína, Kuba a dalších, spadly Spojené státy v ročním hodnocení svobody tisku organizace Reportéři bez hranic na 47. místo. Spojené státy se propadly na seznamu těsně za Comoros a Taiwan. Jako jeden z hlavních důvodů propadu z loňského 22. místa bylo uvedeno zatčení spousty novinářů – ze všech forem médií – na protestech Okupuj Wall Street po celých Spojených státech. Na summitu NATO v Chicagu byli zatčeni další novináři, nebo byli zastrašováni obušky a zbraněmi mávajícími policisty.
Ve volebním roce, ve kterém Obama usiluje o znovuzvolení, připomnělo pobouření paní Clinton ohledně zacházení s novináři v zahraničí, zatímco ignorovala politiku svého prezidenta vůči americkým novinářům, text písně Farona Younga „Nehorázná drzost“:
„No, jak můžeš mít takovou nehoráznou drzost
Se teď vrátit a očekávat, že padnu?“
Dokonce i reportáže o místních zájmech jsou vládně-korporátním fašistickým režimem, který se zmocnil Ameriky, sabotovány. V Obamově domovském státu Illinois činí Illinoiský zákon o odposleších zločinem zaznamenávat akce policistů, včetně neoprávněných zatýkání protestujících, bez jejich souhlasu. Novináři filmující protesty a policejní akce čelí až 15 letům vězení, a to jen za to, že dělali svoji práci a informovali veřejnost o akcích úředníků placených z daní, jako policie.
Na fóru na Capitol Hill ve Washingtonu byl reportérovi In These Times Miku Elkovi vytržen z rukou mikrofon a byl protizákonně zadržen příslušníkem Honeywell poté, co se zeptal generální ředitele Honeywell Davida Cote na protiodborovou politiku jeho firmy a na únik radioaktivního plynu z továrny na zpracování uranu firmy Honeywell v Metropolis v Illinois. Cote je přítelem a podporovatelem prezidenta Obamy. Parlamentní policie se později Elka zeptala, jestli si přeje podat žalobu na mluvčího PR Honeywell Nicka Ferrise za nezákonné zadržení.
Nedávno byl policí okresu Alpena v Michiganu zatčen bývaly reportér rádia CBS a Scripps-Howard Bob Powell, za to, že vyšetřoval záhadnou explozi, která otřásla domy na severovýchodě Michiganu. Tyto exploze měly mít údajně původ ve výcvikovém středisku pro bojovou připravenost okresu Alpena, na zařízení letectva Národní gardy. Tolik o právu veřejnosti vědět.
Na počátku tohoto roku republikáni z amerického parlamentu nařídili parlamentní policii, aby zadržela dokumentaristu Joshe Foxe a jeho tým a neumožnila mu nafilmovat slyšení o způsobu těžby zemního plynu poškozujícího životní prostředí. Republikáni také upřeli přístup na slyšení zpravodajskému týmu ABC, který měl v plánu slyšení nafilmovat. V Pennsylvánii společnosti těžící zemní plyn hydraulickým štěpením, včetně Range Resources, najaly proti novinářům a lidem veřejně se stavícím proti tomuto způsobu těžby veterány amerických psychologických válečných operací. Tyto společnosti spustily tyto operace s tichou podporou pennsylvánské vlády, podporující těžbu hydraulickým štěpením.
Během katastrofy v Mexickém zálivu bylo týmu CBS News vyhrožováno zatčením personálem Pobřežní stráže, který evidentně přijímal rozkazy od představitelů BP.
Takové incidenty, bez „zastrašovacího kázání“ Bílého domu, aby se zdůraznilo, že současná vláda podporuje prvním dodatkem zaručenou svobodu tisku, činí Obamu, Holdera a zbytek vlády vinnými z porušování práva novinářů vyšetřovat a dotazovat se své vlády jménem občanů.
Příliš často považuje tisk ve Spojených státech, korporacemi živení novináři, kteří tvoří oficiální „tisk“, za mnohem důležitější získat přístup do Bílého domu a na další oficiální vládní večírky a události PR, než dělat svoji práci, a činí to výměnou za své mlčení. Tisk se raději bude slušně škádlit s prezidentem, než aby se chopil záplavy zdrcujících důkazů o zločinech vlády proti veřejnosti doma i v zahraničí.
Investigativní novináři ve Washingtonu se uchýlili k používání kontrarozvědných operací, aby ochránili své zdroje, včetně toho, že odstraňují baterie z mobilů během osobních rozhovorů s vládními zdroji, používají záložní místa pro setkání a nutí zdroje, které si cení nezávislých médií, aby se staly „hlasy z hlubin“ setkávajícími se se svými novinářskými kontakty na tajných místech.
Amerika v r. 2012 je zemí, kterou by otcové zakladatelé sotva poznali.

ZDROJ: http://www.zvedavec.org/komentare/2012/06/5016-utok-na-media-v-americe.htm

Stává se Sýrie dějištěm americko-ruské války vedené přes prostředníky?

Ruské státní firmy dodávají zbraně režimu. CIA údajně pomáhá identifikovat adresáty zbraní poskytovaných cizími zeměmi opozičním silám. Ale tohle není Studená válka. To je syrská současnost.

Ve čtvrtek se objevila zpráva, že v jižním Turecku byl nasazen malý počet důstojníků CIA, aby pomáhal americkým spojencům s těžkým úkolem rozhodnout, která část syrských povstalců  by měla dostat zbraně pro boj proti armádě loajální syrskému prezidentu Bašáru Asadovi.
Moskva, která je dlouhodobým syrským spojencem, po léta poskytuje zemi těžkou výzbroj. Zůstává nejasné, zda se ruští představitelé podřídí západnímu tlaku a ukonči tyto dodávky, když více než rok trvající válka s 14 000 obětí pokračuje. 
Mluvčí CIA se odmítl přímo vyjádřit k tvrzení, že personál agentury pomáhá identifikovat jednotlivé frakce povstalců, aby zajistil, že zbraně nepadnou do rukou al-Kájdy. Nepopřel však ani, že k tomu již dochází; řekl jen, že původní zpráva o tom obsahuje nepřesnosti. 
Zdroj z opozice tvrdí, že zbraně jsou dodávány regionálními spojenci Washingtonu, jako je Saúdská Arábie. A co více, "sledujeme změnu ruské pozice". 
Řada lidí ve Washingtonu se stále více obává rostoucího napětí mezi USA a Ruskem. 
Republikánský šéf výboru pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů Howard "Buck" McKeon na otázku, zda se syrský konflikt mění ve válku mezi Washingtonem a Moskvou vedenou přes prostředníky, odpověděl: "Nepochybně se to vyvíjí tímto směrem." Zároveň vyjádřil obavu z takové války a vyzval prezidenta Baracka Obamu, aby objasnil americké cíle v Sýrii.  

ZDROJ: http://www.blisty.cz/art/63942.html

Muž, který se objevil na 5ti místech současně

Psal se rok 1978, když se na londýnském předměstí tlačila skupinka lidí a vzrušeně něčemu přihlížela. Uprostřed hloučku stál přibližně třicetiletý Ind, který si říkal Šara. Snažil se lidem sdělit, že existuje pouze jeden druh rozumné bytosti – a tou je člověk, že existuje pouze jedna řeč – a tou je výzva sdělována svědomím, jen jedno náboženství – náboženství lásky a pomoci a pouze jeden jediný všudypřítomný Bůh.

Poměňoval předměty v prach

Ať už jej lidé vnímali jakkoliv, snažil se jim vysvětlit, že člověk není vázán pouze pozemskou existencí a že Bůh je všude a všemocný. Na žádost každého přihlížejícího dokázal vyvolat věci malého formátu a ty se následně objevovaly na jeho dlani. Jeden muž Šaru požádal, aby vyvolal specifické platidlo i s řečeným datem výroby. Šara pozvedl pěst, pomalu, prst po prstu, otevřel dlaň a na jeho ruce se onen předmět objevil.
Kdo chtěl, mohl  pohlédnout, avšak nikdo se nesměl předmětu dotknout. Poté Šara na předmět jemně foukl a ten se proměnil v písek, který odfoukl vítr a smíchal se s prachem na londýnské ulici.

Zajímavý pokus

V červenci tohoto roku, pozval jistý doktor Crosby Šaru k sobě do svého londýnského příbytku a dlouhé hodiny zde vedli dialogy na téma konzumní společnosti a západní způsob života.
Aby jej přesvědčil o své, již výše zmiňované tezi, že člověk ve skutečnosti není vázán pouze na existenci pozemskou, rozhodli se společně zrealizovat experiment, při kterém se měl Šara objevit současně na pěti místech různých koutů světa.
Doktor Crosby přizval své kolegy a známé – doktora Evanse, doktorku Evansovou, profesora Fishera z Oxfordu a blízkého přítele, kteří se rozhodli do tohoto projektu zapojit.
Od Johnson College Redlanské univerzity v Kalifornii, která se zabývala transpersonální psychologií dostaly šek na deset tisíc dolarů, stejně tak financemi přispěla i Harvardská univerzita.

Opravdu to dokázal?

Členové experimentální skupiny se dohodli, že každý bude čekat na jednom místě, a to v devět hodin ráno londýnského času. Určena byla místa Londýn, New York, Sydney, Káhira a Bombaj.
Všichni se rozjeli na svá stanoviště s větším časovým předstihem, aby měli dost času se dostavit na předem sjednaná místa. Jeden ze členů výpravy, který Šaru očekával v New Yorku, konkrétně u Sochy Svobody, však během noci usnul. Udivil se proto, když mu po nějaké době zaklepala na záda teplá ruka Inda Šary, který s úsměvem pravil, abych se konečně obrátil k jedinému a pravému Bohu. Poté zase odešel.

Neuvěřitelná teleportace

Všichni členové se měli ihned vydat k telefonním aparátům a potvrdit profesoru Crosbymu, který byl na stanovišti v Londýně, zda se Šara opravdu ukázal na všech pěti místech současně. Jejich údiv se prohloubil, když nejenže všichni potvrdili Šarovu přítomnost ve sjednanou hodinu, ale také to, že je všechny vstřícně nabádal, aby našli správnou cestu k jedinému všemocnému a všudypřítomnému Bohu.

Autor - Balicka B.

 http://www.zahadolog.net/products/muz-ktery-se-objevil-na-5ti-mistech-soucasne/

Teleskop, který nakoukne do černé díry

Nejzáhadnější procesy ve Vesmíru, jako je formování galaxií, výbuchy supernov, chování hmoty v blízkosti černých děr, budou díky novému teleskopu NASA NuSTAR mnohem pochopitelnější. Nejnovější přístroj byl vystřelen na oběžnou dráhu právě v těchto dnech a první snímky pořídí za měsíc.

 

Nustar patří mezi rentgenové teleskopy. Pozemská atmosféra rentgenové záření nepropouští a proto přístroje, které ho zachycují musí být umístěny ve Vesmíru. Na oběžné dráze už přitom pracují dva „kolegové“ tohoto teleskopu. Jedná se o observatoř NASA Chandra a o evropský přístroj Newton. Pravdou je, že tyto teleskopy přijímají pouze měkké rentgenové záření, zatímco Nustar bude přijímat to tvrdé. Právě ono je totiž schopno proniknout přes shluky prachu a plynu, prozrazuje zástupce ředitele Institutu vesmírného výzkumu RAV Michail Pavlinskij:

S použitím teleskopu v tomto energetickém spektru získáme přístroj, který je stonásobně citlivější ve srovnání se vším, co bylo postaven dříve. Teleskop je určen k pozorování shluků galaxií a hořícího v nich plynu, který je zdrojem rentgenového záření. Bude pozorovat jádra aktivních galaxií. Například centrum naší galaxie, kde se nachází velmi hmotná černá díra s hmotností několika milionů Sluncí.

Ještě před 20 lety si vědci mysleli, že černé díry jsou ve Vesmíru vzácné. Nyní je známo, že se nacházejí v jakékoliv velké galaxii. Zjistit se to podařilo pouze nepřímo, protože uvidět přímo černou díru není možné: síla gravitace v ní je tak velká, že ji nemůže opustit ani paprsek světla (odtud pochází i její název). Černá díra však zkresluje obraz vzdálené galaxie, která se za ní nachází. A hmota, která se valí dovnitř černé díry je zdrojem silného rentgenového záření. Tento jev je jeden z mnohých, kterým se bude Nustar zabývat. Na rozdíl od jiných teleskopů má Nustar jednu výhodu: jen on je schopen dívat se skrz prach, který se nachází v centru naší Galaxie.

Neznalí lidé si pokládají otázku. Rentgenové paprsky se využívají v medicíně a lehko pronikají přes lidské tělo a další předměty. Jak je teleskop může soustředit do ohniska? Všechno závisí na úhlu dopadu paprsků, vysvětluje Michail Pavlinskij:

Používá se odrazový efekt jako u kamene, který klouže na vodě. Rentgenová vlna pod velmi malým úhlem dopadá na velmi rovný povrch a odráží se. Je použit mnohovrstvý povrch z těžkých kovů, zlata nebo platiny, které odrazovou schopnost zvyšují.

Nustar do Vesmíru vynesla raketa Pegas, která byla vypuštěna ze speciálního letadla. Teleskop, raketu i letadlo postavila na základě zakázky NASA soukromá americká firma Orbital Sciences. NASA začal klást důraz na soukromý sektor, tvrdí akademik Ruské akademie kosmonautiky Alexandr Železňakov:

NASA má pro své projekty k dispozici jen omezené financování a snaží se najít ty, kteří jsou schopni udělat stejnou věc levněji. Soukromníci se v tomto směru ukazují jako výhodnější, protože umějí lépe počítat peníze a šetřit. Myslím se, že soukromníci se budou zapojovat stále častěji a NASA s jejich pomocí realizuje ty nejambicióznější projekty.

Mise Nustaru bude trvat dva roky a zcela jistě přinese mnoho výrazných objevů, které pomohou upřesnit procesy vzniku a vývoje Vesmíru a osvětlit také jeho budoucnost.

http://czech.ruvr.ru/2012_06_20/78775220/

Náklady na války pro Spojené státy

Tato čísla určitě nejsou konečná!

Celkové náklady na války od roku 2001

 $ 1.345.506.727.817

Náklady na válku v Iráku

 $ 804.665.555.360 

Náklady na válku v Afghánistánu

 $ 540.841.172.457

Viking robot našel život na Marsu v roce 1976, říkají vědci

04.12.2012, MSNBC News

 Nová analýza z 36 let starých údajů, ukazuje, že NASA našla život na Marsu, Mezinárodní tým matematiků a vědců to uzavřeli ve studii zveřejněné v tomto týdnu.Biolog Joseph Miller, s lékařské Univerzity  "Keck School" v jižní Kalifornii  řekl Discovery News. "Konečný důkaz, je vzít si video z bakterií z Marsu a měly by je poslat pod mikroskop -.A sledovat jejich pohyb," řekl Miller. Vědci  označili verzi dat z Vikingu, poskytnutých v tištěné podobě podle původních výzkumných pracovníků, do řady čísel a analyzovali výsledky složitosti. 
Vzhledem k tomu, živé systémy jsou složitější, než non-biologické procesy, nápad byl se podívat na výsledky experimentu z čistě numerického hlediska. Našli úzké souvislosti mezi složitostí Viking výsledků experimentu ", a těmi  z pozemních biologických dat. Říká se, že vysoký stupeň řádu je charakteristický spíše  pro biologické, než čistě fyzické, procesy. "Na základě toho, co jsme dosud učinili, řekl bych, že jsem si na 99 procent jistý, že tam je život," dodal. Doufejme,že tato zjištění jsou dodatečným bodem důkazů zpochybňující populární tvrzení, že Viking nenašel život, řekl Miller.
 

Poznámka: vyhledávání na internetu odhalí, že mnoho uznávaných lidí věří, že tam kdysi vyspělá civilizace na Marsu. Pro strhující svědectví desítek vojenských a vládních úředníků, kteří osobně svědčí o hlavní krytí kolem UFO a mimozemšťany,

Karetní hra Ilumináti

Věděli jste, že Ilumináti mají svou vlastní karetní hru? Není to žert...

První verze této karetní hry vyšla podle stránek jejího stvořitele už v r.1981, další pak v r.1995.

Tato karetní hra je o ovládání světa a teď vám přiblížím spoustu karet, které zdá se předpověděly budoucnost...

1.řádek zleva:
Přepisování historie - vyžaduje média a akci Iluminátů
Teroristický útok - není ten obrázek povědomý? Tato karta vám dává k ovládání jakoukoliv násilnickou skupinu (911 a muslimové....?)
Pentagon - Každá korporace vedena přímo Pentagonem, výbuch naznačuje také 911
2.řádek zleva:
Redukce populace - tohle už má NWO v plánu dost dlouho
Ovládání nemocí - CDC zaútočí na jakékoliv místo a zničí ho použitím bilogických zbraní...
Epidemie
3.řádek zleva:
Kombinované katastrofy
Zabíjej pro mír - Znič násilnické skupiny a ovládej mírumilovné skupiny - další plán NWO
Došla páskaDocela zajímavé karty, že? Tohle zdaleka není všechno...

Cenzura a politická korektnost

Ovládání zbraní a stanné právo

Manipulace trhu a federální rezerva

 Ovládání počasí a přírodní katastrofy

Podívejte se jak letadlo táhne za sebou mrak...

Únik ropy a jaderná katastrofa

Že by katastrofa v Mexickém zálivu a Černobyl..?

Farmaceutické firmy a ovládání mysli

"Musíme dát něco do vody, aby zapomněli..."

Třetí světová válka a procesy s válečnými zločinci

Wallstreet a reforma daní

Jak působivé..."Wallstreet je vždy možností jak vyhrožovat korporacím..."
Reforma daní se v USA plánuje...

Princezna Diana

"Princezna Diana je imunní vůči útoku vašimi rivaly kromě médií...."Zajímavé, že vybrali zrovna ji...

Hillary Clintonová

Hillary nám dává možnost ovládat Billa Clintona, ženy kongresmanů nebo demokratů. Tato karta může pomoct k ovládání těchto skupin...

Agent na místě

Předpovídá tato karta, že mají všude svoje agenty?

Templáři a Rosicruciáni

 Ostatní karty

zdroj:http://jedenacteho-zari.7x.cz/karetni-hra-iluminati