ZÁLEŽITOST S ADAMOVÝMI MIMOZEMSKÝMI GENY
Podle čího obrazu byl stvořen Adam, prototyp moderního člověka - homo sapiens?
Bible uvádí že Elohim tehdy řekl: “Udělejme člověka ke svému obrazu, podle své podoby…” Máme-li
však akceptovat podmíněné vysvětlení záhadného vzniku speciální sady
lidských genů, nabídnuté vědou po ukončení projektu lidského genomu v
polovině února, pak je za vše zodpovědná skupina baktérií!
“Humbling”
(ponížení) bylo převládající adjektivum používané členy vědeckých týmů a
médii, oznamujícími významný poznatek, totiž to, že lidský genom nemá
předpokládaných sto až sto čtyřicet tisíc genů (ve šroubovici DNA, která
řídí produkci aminokyselin a proteinů) ale pouze něco málo přes třicet
tisíc. Tedy o trochu více než dvojnásobek genů mušky octomilky (13 601)
a zhruba o padesát procent překonáváme dešťovku (19 098). Náhlý pád ze špičky genetického Stromu života!…
Ke všemu se
zhroutila i představa o unikátnosti lidského genomu. Ukázalo se, že ze
šimpanzem máme 99, a ne pouze předpokládaných 95 procent společného a
až na 70 procent se blížíme myším. Zjistilo se, že domněle lidské geny
mají také všichni obratlovci, stejně jako bezobratlí, rostliny, houby a
dokonce i kvasinky, u nichž plní tytéž funkce. Získané poznatky
potvrdily, že veškerá pozemská DNK má společný zdroj, což vědcům
umožnilo rekonstruovat plán vývojového procesu. Lze vysledovat jak se z
původně jednoduchých vyvíjely geneticky stále komplexnější organizmy,
které v každé etapě adoptovaly geny nižších životních forem a vytvářely
stále komplexnější a vyšší životní formy — kulminující v Homo sapiens.
Hlavolam
Jenže — na vertikální křivce evoluční linie, obsažené v lidském i ostatních analyzovaných genomech, vědci narazili na cosi nepochopitelného. V článku publikovaném v Science je jako “The head-scratching discovery by the Public Consortium” označena skutečnost, že lidský genom obsahuje 223 genů, které nemají žádné nezbytně potřebné předchůdce na žebříčku genetické evoluce.
Jenže — na vertikální křivce evoluční linie, obsažené v lidském i ostatních analyzovaných genomech, vědci narazili na cosi nepochopitelného. V článku publikovaném v Science je jako “The head-scratching discovery by the Public Consortium” označena skutečnost, že lidský genom obsahuje 223 genů, které nemají žádné nezbytně potřebné předchůdce na žebříčku genetické evoluce.
Jak tedy člověk přišel k těmto záhadným genům?
V
průběhu celého evolučního vývoje, od baktérií k bezobratlým (jako jsou
rodokmeny kvasinek, červi a mouchy – což se podařilo rozluštit) k
obratlovcům (myši, šimpanzi) a nakonec k modernímu člověku, těchto 223 genů v uvedených předchozích fázích úplně chybí.
Zajisté, vědci mohou vysvětlovat jejich přítomnost v lidském genomu
odvoláním na “spíše nedávný” (na časové škále evoluce) “pravděpodobně
horizontální transfer prostřednictvím baktérií.”
Jinými
slovy: Předpokládá se, že v relativně nedávné vývojové fázi získal
moderní člověk celých 223 genů nikoli přičiněním postupné evoluce (po
“vertikálních větvích Stromu života”), ale po horizontální linii, formou
postranního vkladu genetického materiálu — od baktérií…
Úžasný rozdíl
Na první pohled by se možná mohlo zdát, že při jejich množství není 223 genů nijak mnoho. Ve skutečnosti je ovšem každý jednotlivý gen příčinou značných rozdílů u každé individuality, takže 223 genů představuje u druhů jako jsme my úžasný, doslova nebetyčný rozdíl.
Na první pohled by se možná mohlo zdát, že při jejich množství není 223 genů nijak mnoho. Ve skutečnosti je ovšem každý jednotlivý gen příčinou značných rozdílů u každé individuality, takže 223 genů představuje u druhů jako jsme my úžasný, doslova nebetyčný rozdíl.
Lidský
genom se skládá z více než tří miliard nukleotidů ( “pismena” A-C-G-T
jsou zástupnými iniciálkami čtyř nukleokyselin, jejichž kombinace
hláskují veškeré formy pozemského života), z nichž je jen o málo více
než jedno procento seskupeno do funkčních genů. Záznam každého z těchto
genů obsahuje tisíce řádků zaplněných kombinacemi uvedených čtyř
“písmen”. Rozdíl mezi dvěma osobami přitom lze vyjádřit jediným odlišným
“písmenkem” mezi tisícovkami iniciál, obsažených v “abecedě” záznamu
DNK. Ano. Genetický rozdíl mezi člověkem a šimpanzem sice je menší než
jedno procento, jenže jedno procento z 30 000 genů je 300…
Už pouhých 223 genů představu je více než dvě třetiny rozdílu mezi mnou či vámi a šimpanzem!
Analýza funkce těchto genů pomocí hláskování proteinů, podle výsledku Public Consortium team publikovaných v časopisu Nature,
ukázala, že zatím co ani jeden z nich není důležitý pro fyziognomii
těla, ale všechny souvisí s psychickými funkcemi. Ba co víc, jsou
zodpovědné za tvorbu důležitých neuroenzymů, ve větvi, která se
vyskytuje pouze v mitochondriální porci DNK — takzvané “Evině DNK”, již
lidstvo dědí pouze po mateřské linii vedoucí zpět až k první “Evě.”
Tento objev už sám o sobě zpochybňuje výklad o “vložení” nadbytečného
kódu prostřednictvím baktérií.
Vratká teorie
Jak jisti jsou si vědci, předpokládající, že natolik důležité a komplexní geny zodpovědné za ohromné lidské výhody jsme získali “zřejmě později”, laskavým prostřednictvím infekčních baktérií?
Jak jisti jsou si vědci, předpokládající, že natolik důležité a komplexní geny zodpovědné za ohromné lidské výhody jsme získali “zřejmě později”, laskavým prostřednictvím infekčních baktérií?
“Byl
to skok, který neodpovídá současným evolučním teoriím,” říká Steven
Scherer, ředitel Centra mapování sekvencí lidského genomu na Baylor
College of Medicine.
“Nejsme
schopni identifikovat žádný natolik mocně preferovaný zdroj baktérií,
které by byly schopny uskutečnit domnělý horizontální přenos genů,” říká
zpráva v Nature. Tým
Veřejného konzorcia provádějící podrobný výzkum zjistil, že asi 113 genů
(z celkem 223) “sice lze nalézt u bakrérií” — jenže úplně chybí u
bezobratlých živočichů. Analýza proteinů nevysvětlitelných genů rychle
ukázala, že z 35 identifikovaných má pouze deset svůj identický
protějšek u obratlovců (od krav přes hlodavce až po ryby), ale 25 z 35 se vyskytuje výhradně u člověka.
“Není
objasněno, zda tento přenos proběhl z baktérie na člověka nebo z
člověka na baktérii,” cituje Science názor Roberta Watersona,
místoředitele washingtonského University’s Genome Sequencing Center.
Ale jestliže tedy člověk předal tyto geny bakteriím, odkud je předtím získal?
Role Anunnaki
Čtenáři mých knih se teď už asi usmívají, protože znají odpověď.
Čtenáři mých knih se teď už asi usmívají, protože znají odpověď.
Vědí,
že biblické verše zabývající se Adamovým stvořením jsou zhuštěnou
reprodukcí mnohem detailnějších sumerských a akkadských textů
zaznamenaných na hliněných tabulkách, v nichž je role bytostí nazývaných
v Genesis Elohim připisována Anunnaki – “Těm, kteří sestoupili na Zemi z nebe.”
Jak je detailně popsáno v mých knihách, počínaje 12 planetou (1976) a dále v Genesis Revisited (česky pod názvem Návrat ke Genesis) a The Cosmic Code,
přišli Anunnaki na Zemi před zhruba 450 000 lety z Nibiru — planety,
která je členem našeho slunečního systému a jejíž protáhlá oběžná dráha
ji přináší do naší části nebes vždy po 3600 letech. Přišli, protože
potřebovali zlato jimž chránili svou poškozenou atmosféru. Protože při vyčerpávají dřině při jeho dolování potřebovali pomoc, přišel jejich šéf-vědec Enki s návrhem aby využili svých genetických znalostí k vytvoření potřebných primitivních dělníků.
Ostatní vůdci Anunnaki se ptali: Jak můžeš stvořit novou bytost? Odpověděl:
Ostatní vůdci Anunnaki se ptali: Jak můžeš stvořit novou bytost? Odpověděl:
“Bytost, kterou potřebujeme už existuje;
všechno, co musíme udělat je vložit jí naši pečeť.”
Stalo se tak před asi 300 000 lety.
To,
co měl na mysli, bylo genetické zdokonalení existujícího hominida,
který se na zemi vyvinul vlastní evolucí, přidáním některých genů výše
vyvinutých Anunnaki. O tom, že
Anunnaki, kteří už před 450 000 lety dokázali cestovat vesmírem,
ovládali genetickou vědu (na jejímž prahu nyní stojíme) nemůže být
pochyb. Zřetelně to vyplývá nejen z aktuálních textů, ale také z
množství vyobrazení dvojitého helixu DNK v podobě dvou propletených hadů
(což je ostatně symbol dosud užívaný pro medicínu a léčení) — viz
ilustraci ‘A’ dole.
Když vůdci Anunnaki projekt odsouhlasili (jak vyznívá z biblického ”Udělejme člověka, Adama, ke svému obrazu”), pustil se Enki s pomocí Ninharsag, hlavního “zdravotnického důstojníka” výsadku Anunnaki, do genetického inženýrství přidáváním a kombinací genů Anunnaki s geny již existujícího hominida.
Když
bylo po mnohých pokusech a omylech, jak je popsáno v dávnověkých
záznamech při jejichž čtení se tají dech, konečně dosaženo perfektního
modelu pozemšťana, pozdvihla Ninharsag dítě do výše a zvolala: “Moje
ruce ho udělaly!” Starověký umělec zachytil tuto událost ve scéně na
pečetním válečku (ilustrace ‘B’).
Jsem
přesvědčen o tom, že takto jsme přišli ke svým jedinečným, nadbytečným
genům. To, co vtisklo Adamovi a Evě dnešní podobu, bylo v “obraze”
Anunnaki, ne v baktériích.
Mimořádně významná záležitost
Jestliže další vědecký výzkum bez jakýchkoliv pochyb nepotvrdí, že jediným možným zdrojem nadbytečných genů byly skutečně baktérie, a neprokáže, že infekce umožnila “horizontální transfer” genů směrem od baktérií k člověku, ne naopak, je jediným zbývajícím použitelným rozřešením to, které nabízejí tisíce let staré sumerské texty.
Jestliže další vědecký výzkum bez jakýchkoliv pochyb nepotvrdí, že jediným možným zdrojem nadbytečných genů byly skutečně baktérie, a neprokáže, že infekce umožnila “horizontální transfer” genů směrem od baktérií k člověku, ne naopak, je jediným zbývajícím použitelným rozřešením to, které nabízejí tisíce let staré sumerské texty.
To také nakonec patrně zbude jako jediná možnost k vysvětlení záhady 223 cizích genů v našem genomu, a současně potvrdí moderní vědu Anunnaki a jejich genetický výkon na Zemi. ZECHARIA SITCHIN
Informace citované v tomto článku zveřejnilo Public Consortium v Nature,
Žádné komentáře:
Okomentovat